2.part story

15. února 2015 v 19:11 | Mallory
Chvíli jen ležím a snažím se popadnou dech.Nakonec se mi to podaří a já si uvědovím silnou bolest v noze.Sedám si a prohlížím si nohu.Propichla mi ji větev a z rány mi vytéká krev.Ještě nikdy se mi nestalo,že v tuto dobu elektrický proud zapli.Druhá noha mě atrašně bolí a já si jen stěží stoupám,zkouším udělat krok,ale nejde to a já padám k zemi.Znovu to zkouším,ale opět se ocitám na zemi.Takhle to nepůjde.Slyším kroky a prudce otočím hlavou,je to nějaký chlapec,asi o rok starší než já.Hnědo-blonďaté vlasy a modré oči.Pěkný.Příjde ke mně a dívá se na zraněnou nohu.
"To vypadá špatně"řekne a prudkým škubnutím mi z nohy vytáhne větev.
"Auuu"vyjeknu a obličej se mi skřivý bolestí.
"Pomůžu ti domů"řekne a pomůže mi vstát.Přikývnu a chytím se ho."Bydlím.."
Přeruší mě "já vím kde bydlíš" řekne a usměje se "znám tvého bráchu".
Chlapec mi pomáhá dokulhat se domů.Každá pohyb mi způsobuje nesnesitelnou bolest.Ale snažím se tvářit,jako že nic.
Z rány mi vytéká čím dál víc krve.Začíná se mi motat hlava a pak upadám do bezvědomí.
Když se probouzím,ležím v našem malém domku,na našem starém dřevěném stole.Snažím se sednout,ale je to tak namáhavé,že to radši vzdám a plácnu sebou zpávky na stůl.
"Tak co?"zeptá se někdo.Podívám se a zjistím,že je to Caileb,sedí vedle stolu a vedle něj sedí ten chlapec.
"No"řeknu a zašklebím se "dost to bolí"řeknu a dívám se na ně.Pak se podívám na ránu,jde obmotaná nějakou starou modrou látkou.
"Díky,že jsi ji přinesl Finnicku"řekne Caileb a podívá se na chlapce."A co se vlastně stalo?"zeptá se ho Caileb.
Finnick se zasměje "kopl ji plot" řekne a ušklíbne se "trhala jablka,pak spadla a větev se jí zabodla do nohy".
Caileb se na mě naštvaně podívá "jo tak z tama bereš ty jablka"řekne a otočí se na Finnicka "mě řekla,že je sbírá na louce"odůvodní mu to a znovu se na mě naštvaně podívá".
Nevinně se usměju "no,elektřina se vždycky ráno na hodinu vypne,ale asi to dněska zapli dřív"řeknu a uškíbnu se...
 

1.part story

15. února 2015 v 10:38 | Mollory
"Mallory Carwingtnová" řekne žena s pisklavím hlasem.
Ale vraťme se do minulosti.Žijeme ve 4.kraji v zemi Panem,s hlavním městem Kapitol.Celkem je 8.krajů.Bydlím v rozpadlé jednopokojové chatrči,společně s mím starším bratrem Cailebem.Mí rodiče jsou mrtví,spíše zavraždění.Chytili je strážci,když kradli ryby,aby nás uživili.Poté je na náměstí veřejně popravili.Strašné.
4.kraj,tedy náš,je zaměřen na rybolov.Bratr už pracuje,já ještě chodím do školy.
Jednoho dne v minulosti:
Vzbudím se a místnost je ještě zalita šerem,podívám se na druhou stranu madrace.Bratr už je pryč.Vstanu a silně mi zakručí v břiše.Obuju si boty a se skřípáním otvírám staré dřevěné dveře.Jdu k vysokému,ostnatému plotu,který chrání náš kraj před divokou zvěří a možná i před tím,aby jsme se dostali ven.Často přemýtám,co je tam venku.Na plotě vysí obrovská stará cedule s nápisem : HRANICE KRAJE,VSTUP ZAKÁZÁN.Slyším silné bzučení,které vydává elektrycký proud.Po chvíli přestává,mám to načasované,vždy ráno se na hodinu vypíná,ikdyž nevím proč.Chvíli jdu podél plotu a pak se zastavuji.Za plotem tu roste jabloň a já protahuju ruku plotem a trhám je.Jako vždy,dalo by se říct,že je to naše jediná obživa.Náhle zaslechnu zapraskání a pak silnou ránu,která mě odhazuje na záda,dopad mi vyráží dech...

Kam dál

Reklama